Zdanění neziskových organizací v České republice v roce 2016

V České republice působí jak státní, tak nestátní neziskové organizace. Mezi běžné státní neziskové organizace patří zejména příspěvkové organizace (školy, školky, městská či krajská kulturní, sportovní a jiná zařízení atd.), rozpočtové organizace (územně samosprávné celky kako jsou města, obce, dále pak dobrovolné svazky obcí,...). Mezi nestátní neziskové organizace patří především spolky, obecně prospěšné společnosti, ústavy, nadace, nadační fondy, církevní organizace a náboženské společnosti, odborové svazy, organizace zaměstnavatelů,společenství vlastníků jednotek, politické strany, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby.

Veřejně prospěšný poplatník

Státní a nestátní organizace vedou účetnictví podle jiných prováděcích předpisů, nicméně principy zdanění daní z příjmů jsou stené. Aby mohla nezisková organizace stanovit svůj režim zdanění, musí nejprve určit, zda je z pohledu daně z příjmů veřejně prospěšným poplatníkem či nikoliv. Veřejně prospěšný poplatník (dále jen VPP) je definován v zákoně o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) v §17a následovně:

"poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním"

Současně zákon stanovuje, že veřejně prospěšným poplatníkem nikdy není

• obchodní korporace
• společenství vlastníků jednotek
• dobročinná nadace (slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli)
• profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozené od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů

Pokud nezisková organizace není veřejně prospěšným poplatníkem, její základní režim zdanění je shodný s obchodními korporacemi, tedy uplatňuje široký základ daně (všechny příjmy vstupují do základu daně) a všechny náklady posuzuje z pohledu daňové uznatelnosti s ohledem na vykázané příjmy. 

Pokud nezisková organizace je veřejně prospěšným poplatníkem, pak uplatňuje zvláštní režim platný pro veřejně prospěšné poplatníky.

Předmět daně

Podle toho, které příjmy jsou předmětem daně a tedy jsou zahrnuty do základu daně, rozlišujeme poplatníky na poplatníky

• s úzkým základem daně - spolky, nadace, nadační fondy, církevní organizace a další nevyjmenované níže pokud nejsou poskytovatelem zdravotních služeb
• se širokým základem daně - obecně prospěšné společnosti, ústavy, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy, poskytovatelé zdravotních služeb

Současně platí, že poskytovatelem zdravotních služeb je každý, kdo je držitelem příslušného oprávnění k posytování zdravotních služeb. 

U poplatníků se širokým základem daně jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou investičních dotací.

U poplatníků s úzkým základem daně nejsou předmetem daně zejména:

• příjmy z nepodnikatelských činností, kde vynaložené výdaje na tyto činnosti příjmy převyšují neboli předmětem daně nejsou příjmy ze ztrátové nepodnikatelské činnosti
• příjmy z dotací, příspěvků či jiných plnění z veřejných rozpočtů

Osvobození

Osvobozeny od daně jsou u veřejně prospěšného poplatníka zejména

• členské příspěvky podle stanov, statutu apod.
• výnosy kostelních sbírek a příspěvky členů registrovaných církví
• výnosy z nadační jistiny (včetně výnosu z prodeje)
• úrokové příjmy z prostředků veřejné sbírky organizované pro plnění účelů stanovených v §15 odst. 1 a §20 odst. 8 ZDP
• příjmy z dědictví či odkazu
• příjmy v podobě majetkového prospěchu do 100.000 Kč u při bezúročné zápůjčce, výpůjčce nebo výprose
• bezúplatné příjmy do veřejné sbírky nebo z veřejné sbírky
• bezúplatné příjmy, pokud příjmy jsou nebo budou využity pro účely vymezené v §15 odst. 1 nebo v §20 odst. 7 ZDP (dále jen veřejně prospěšné účely) 

Položky snižující základ daně

Veřejně prospěšný poplatník může využít snížení základu daně dle §20 odst. 7 ZDP pokud se nejdená o

• obec,
• kraj,
• poskytovatele zdravotních služeb,
• profesní komoru a poplatníka založeného za účelem hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů.

Základ daně lze snížit o 30% maximálně o 1.000.000 Kč, pokud snížení činí méně než 300.000 Kč, lze základ daně snížit až o 300.000 Kč do výše základu daně. 

Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou podle zákona upravujícího vysoké školy, a veřejná výzkumná instituce mohou základ daně snížit o 30 %, maximálně však o 3.000.000 Kč, pokud snížení činí méně než 1.000.000 Kč, lze základ daně snížit až o 1.000.000 Kč do výše základu daně. 

Podmínkou pro využití snížení základu daně je následné využití daňové úspory ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, tedy úsporu na dani je nutné využít na krytí nákladů ve ztrátové nepodnikatelské činnosti. Obecně prospěšné společnosti a ústavy, musí úsporu na dani použít ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. 

U veřejných vysokých škol, obecně prospěšných společností nebo ústavů, které jsou soukromou vysokou školou, a u veřejných výzkumných institucí je nutné využít úsporu na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.

Daňové a nedaňové náklady

V případě, že příjmy nejsou předmětem daně a nebo jsou osvobozené, pak náklady vynaložené na tyto příjmy jsou daňově neuznatelné. 

Současně v souladu s §25 odst. 1 i) ZDP platí, že daňově neuznatelné jsou i všechny výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z darování a bezúplatných služeb od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmtem daně. 

V případě, že organizace využívá osvobození přijatých darů dle §19b ZDP, musí sledovat použití těchto darů a náklady hrazené z těchto darů pak musí považovat za daňově neuznatelné, a to bez ohledu na dobu, kdy budou dary využity (termínový limit pro využití darů není stanoven).

V případě, že určitý příjem je předmětem daně a není osvobozený, pak daňovou uznatelnost nákladů vynaložených na získání těchto příjmů je nutné posoudit z pohledu běžných daňových zásad vymezených v §24 a §25 ZDP.

Souhrn

Pro stanovení správného zdanění neziskové organizace je tedy v prvé řadě třeba určit, zda se jedná o veřejně prospěšného poplatníka. Pokud ano, je důležité, zda jde o poplatníka s úzkým nebo se širokým základem daně. Zejména u poplatníka s úzkým základem daně je třeba pečlivě evidovat příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) dle jednotlivých druhů činností a také dle jednotlivých druhů zdrojů příjmů (dotace, dary, členské příspěvky,...).

V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktuje jeho autora (Mirka Nebuželská).

Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty.