Zaměstnávání mladistvých

Zaměstnání mladistvých může pro zaměstnavatele představovat mnoho výhod, kterými jsou například relativně nižší náklady, potenciál vzniku dlouhodobé spolupráce či absence špatných návyků z jiných zaměstnání. Taktéž to s sebou přináší i jistá úskalí, na které je třeba si dát pozor.

Zákoník práce charakterizuje mladistvého zaměstnance jako zaměstnance mladšího 18 let (§ 350). Občanský zákoník pak stanovuje spodní věkovou hranici mladistvého zaměstnance v § 34, když zakazuje závislou práci nezletilých mladších než 15 let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku.

Mladistvého lze zaměstnat dle jakéhokoli smluvního vztahu dle zákoníku práce, většinou jde o dohodu o provedení práce (DPP), dohodu o pracovní činnosti (DPČ), ale lze uzavřít i pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr.

Délka pracovní směny mladistvého nesmí přesáhnout 8 hodin práce denně a 40 hodin týdně, a to ani při souběhu prací. Z tohoto důvodu lze doporučit, aby mladistvý zaměstnanec podepsal čestné prohlášení s tím, že současně nepracuje u jiného zaměstnavatele. Mladistvému zaměstnanci musí být také poskytnuta bezpečnostní přestávka na jídlo a oddech nejdéle po 4,5 hodinách souvislé práce.

Práce přesčas je mladistvému zaměstnanci zakázána, stejně tak je mladistvému zakázána (až na výjimky stanovené v zákoníku práce) i práce v noci, tedy mezi 22:00 a 06:00.

Zaměstnavatel je povinen podle § 246 zákoníku práce vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnání. Seznam by měl obsahovat jméno a příjmení mladistvého, datum narození a druh práce, který mladistvý u zaměstnavatele vykonává.

Poměrně významnou nevýhodou je nemožnost sepsat s mladistvým zaměstnancem dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, neboli postaru dohodu o hmotné odpovědnosti. Takto sepsaná dohoda je neplatná. To ovšem neznamená, že by například mladistvý nemohl manipulovat s penězi například u pokladny. Znamená to jen a pouze to, že pokud v pokladně vznikne manko, mladistvý za něj není odpovědný, dokud zaměstnavatel neprokáže, že manko způsobil právě mladistvý. Maximální výše náhrady škody je pak zákoníkem práce limitována na 4,5násobek průměrného výdělku zaměstnance.

V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktuje jeho autora (Martin Bohata).

Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty.