Správné zachycení přefakturace nákladů

Při auditorských a poradenských zakázkách často narážíme na případ, kdy klienti chybně účtují o přefakturaci služeb. Proto bych chtěl ve svém článku velmi krátce naznačit správné účtování přefakturací.

Typickým příkladem je situace, kdy společnost je nájemcem nemovitosti a část pronajímá podnájemci, přičemž mu přefakturovává část nájemného včetně dalších služeb jako jsou energie, odvoz odpadu a podobné služby bez marže. Společnost standardně účtuje přijatou fakturu do svých nákladů podle druhu. Následně pak část připadající na podnájemce vyfakturuje bez jakékoliv marže a položku účtuje ve prospěch výnosů. Upozorňujeme, že tento postup je v rozporu jak s účetní, tak i daňovou legislativou. Správné postupy jsou v zásadě dva:

1) rozvahový způsob – při účtování přijaté faktury je část, která bude přefakturována třetí straně, zaúčtována na rozvahový účet (nejčastěji je využíván účet 315 – Ostatní pohledávky, ale je možné použít i jiné účty ze skupin 31, 32 či 37), při přefakturaci pak vystavenou fakturu zaúčtujeme nikoliv do výnosů ale opět proti zvolenému rozvahovému účtu, čímž dojde k jeho vypárování. Tento způsob podle našeho názoru nejlépe odpovídá principu přefakturace.

2) výsledkový způsob – přijatá faktura je celá zaúčtována na příslušný nákladový účet podle druhu. Při následné přefakturaci se částka přefakturace zaúčtuje jako záporný náklad. Výsledkem tedy bude, že na nákladovém účtu „zbyde“ náklad náležící společnosti stejně jako u rozvahového způsobu. Tento způsob je vhodné využít například v situaci, kdy při přijetí faktury ještě není zcela zřejmé, jaká část bude přefakturována.

Na závěr bych rád upozornil, že v případě, že by bylo podnájemci fakturováno s marží, nejde o přefakturaci a v tomto případě je správné účtovat vystavenou fakturu do výnosů.

V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktuje jeho autora (Filip Konětopský).

Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty.