Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů

Zákonem č. 165/2012 Sb., kterým byl mj. novelizován i zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, vznikla provozovatelům solárních elektráren (dále jen provozovatel) povinnost zajistit financování předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů (dále jen likvidace zařízení). Tuto povinnost musí zajistit prostřednictvím rovnoměrných dílčích plateb příspěvků provozovateli kolektivního systému, poskytovaných minimálně s roční periodicitou, počínaje od 1. ledna 2014, a to tak, aby financování bylo plně zajištěno nejpozději do 1. ledna 2019. Doposud nebyla otázka zohlednění nákladů vzniklých provozovateli v souvislosti s likvidací zařízení v účetnictví ani daních z příjmů řešena. K úpravě této problematiky došlo částečně nyní a to zákonem č. 221/2015 Sb., kterým byl mimo jiné novelizován zákon č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen zákon o rezervách) a zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen zákon o daních z příjmů). Náklady na likvidaci zařízení budou nově v základu daně z příjmů poplatníka – provozovatele zohledněny prostřednictvím rezervy, jejíž tvorba a rozpouštění je podrobně upravena v zákoně o rezervách.

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1.ledna 2013 dle zákona o rezervách:

• tvoří se nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví a  není podmíněna jejím zaúčtováním
• poplatník je povinen vést evidenci o její tvorbě a čerpání
• tvoří se od prvního měsíce toho zdaňovacího období (nebo období za které se podává daňové přiznání), ve kterém vznikla provozovateli povinnost úhrady první platby příspěvku na zajištění likvidace zařízení do okamžiku, kdy by bylo ukončeno odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí pokud by jej odpisoval jeho první vlastník podle §30b zákona o daních z příjmů. Při technickém zhodnocení majetku se období tvorby rezervy neprodlužuje.
• není povinnost ji rušit z důvodu pachtu, likvidace a insolvenčního řízení
• lze ji tvořit i v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu
• celková výše rezervy představuje úhrnnou částku financování, kterou je provozovatel povinen zaplatit za likvidaci zařízení, přičemž do této částky se nezahrnují částky, o které již byl snížen základ daně z příjmů (např. ve zdaňovacím období započatém v roce 2014)
• je tvořena měsíčně s tím, že měsíční částka je rovna podílu celkové výše rezervy a počtu měsíců, které uplynou od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost úhrady první platby do ukončení doby odpisování zařízení
• při zjištění skutečnosti odůvodňující změnu výše rezervy, musí poplatník provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistil
• při likvidaci solárního panelu se zruší část rezervy vztahující se ke zlikvidovanému panelu a to v tom zdaňovacím období, ve kterém provozovatel kolektivního systému předloží finanční vypořádání provozovateli solární elektrárny
• změny je možné použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015 
• do tvorby rezervy za zdaňovací období započaté v roce 2015 nebo 2016  lze zahrnout i částku rezervy připadající na měsíce zdaňovacího období započatého v roce 2014 nebo 2015, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy

Příklad č. 1: Společnost A, vlastník solární elektrárny, očekává celkové náklady na likvidaci solárních panelů ve výši 1 mil Kč. Zařízení bylo uvedeno do provozu 1.ledna 2012. V roce 2014 nebyly příspěvky na likvidaci solárního zařízení ani jejich část uplatněny jako daňově uznatelný náklad.

Celková výše rezervy: 1 000 000,- Kč

Doba odpisování: 240 měsíců

Začátek odpisování: 1/2012

Konec odpisování: 12/2031, tj. 216 měsíců od 1.1.2014

Měsíční částka rezervy: 1 000 000 / 216 = 4 630,- Kč

Částka rezervy za rok 2015: 24 x 4 630,- Kč =111 120,- Kč

Částka rezervy za rok 2016 a následující: 12 x 4 630,- Kč = 55 560,- Kč

Příklad č. 2: Společnost B, vlastník solární elektrárny, očekává celkové náklady na likvidaci solárních panelů ve výši 1 mil Kč. Zařízení bylo uvedeno do provozu 1.ledna 2012. V roce 2014 byly příspěvky na likvidaci solárního zařízení uplatněny jako daňově uznatelný náklad ve výši 50 tis. Kč.

Celková výše rezervy: 1 000 000,- Kč

Doba odpisování: 240 měsíců

Začátek odpisování: 1/2012

Konec odpisování: 12/2031, tj. 216 měsíců od 1.1.2014

Měsíční částka rezervy: (1 000 000 – 50 000)/ 216 = 4 398,- Kč

Částka rezervy za rok 2015: 24 x 4 398,- Kč =105 552,- Kč>

Částka rezervy za rok 2016 a následující: 12 x 4 398,- Kč = 52 776,- Kč

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

• u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami je dílčí platba příspěvku na likvidaci zařízení daňově neuznatelným nákladem (§25 odst. 1 písm zr) zákona o daních z příjmů)

• základ daně z příjmů lze snížit o částku ve výši vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona o rezervách (§23 odst. 3 písm. c) bod 10)

• základ daně z příjmů se zvyšuje o částku ve výši zrušené rezervy na nakládaní s elektroopadem ze solárních panelů podle zákona o rezervách, o kterou byl snížen výsledek hospodaření dle předchozího bodu (§23 odst. 3 písm. a) bod 20)

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a prováděcí předpisy

Zákon o účetnictví ani prováděcí předpisy zatím postup účtování nákladů na likvidaci solárních panelů blíže neupravují. Z všeobecných principů lze nicméně dovodit, že poskytnuté příspěvky by měly být v účetnictví evidovány jako dlouhodobá poskytnutá záloha, která bude do nákladů odúčtována v roce vyúčtování skutečných nákladů na likvidaci solárního panelu. Z důvodu zachování věrného obrazu účetnictví, lze doporučit i tvorbu daňově neúčinné rezervy a to zejména při významných částkách předpokládaných nákladů na likvidaci. V průběhu životnosti solárního panelu pak bude výsledek hospodaření ovlivněn jak výnosy z provozu solárního panelu, tak mj. i souvisejícími náklady na jeho likvidaci. V roce likvidace solárního panelu budou do nákladů zaúčtovány skutečné náklady na likvidaci panelu a zároveň bude rozpuštěna příslušná rezerva. Výsledek hospodaření tak ovlivní pouze rozdíl mezi očekávanými a skutečnými náklady na likvidaci.

Dále je potřeba upozornit, že v případě, že se částka rezervy dle účetních předpisů bude odchylovat od částky rezervy tvořené dle zákona o rezervách, ovlivní tato skutečnost jak výši základu daně z příjmů, tak výpočet odložené daně u společností, které o odložené dani účtují.

V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktuje jeho autora (Kamila Neradová).

Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty.