Poskytování stravování zaměstnancům

Stravování zaměstnanců v prvé řadě upravuje § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Pro zaměstnavatele (potažmo zaměstnance) z něj vyplývají dva nejdůležitější závěry. Zaměstnavatel má povinnost umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování (pracovní cesty mají svůj zvláštní režim) a dále má zaměstnavatel právo (je-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu) poskytnout zaměstnancům stravování či finanční příspěvek na stravování. Zvláštní případ jsou příspěvkové organizace, kde stravování je upraveno speciální vyhláškou.

Vyhláška č. 430/2001 Sb. dále upravuje náklady na závodní stravování u příspěvkových organizací a definuje dva druhy poskytování závodního stravování: prostřednictvím vlastních zařízení a prostřednictvím jiné organizace nebo jiné právnické nebo fyzické osoby (tento druhý způsob v sobě zahrnuje i poskytování stravenek). Zvláštní ustanovení v § 7 odst.1 říká, že je-li závodní stravování zajišťováno a hrazeno prostřednictvím vlastních zařízení, je možné zajišťovat a hradit závodní stravování prostřednictvím jiné organizace nebo jiné právnické nebo fyzické osoby pouze ve třech případech:

- pokud nelze strávníkovi jinak zajistit stravu odpovídající jeho zdravotnímu stavu (toto musí být doloženo lékařským potvrzením);

- odběr hlavního jídla spadá do doby, kdy vlastní zařízení závodního stravování nepracuje;

- vlastní zařízení závodního stravování je mimo provoz.

Z výše uvedeného vyplývá, že příspěvková organizace nemá možnost volby zda poskytovat stravování formou stravenky nebo formou vlastního stravovacího zařízení. V případě že příspěvková organizace vlastní a zajišťuje stravování vlastním zařízením, může poskytovat stravenky zaměstnancům pouze pokud je vlastní zařízení mimo provoz, zaměstnanec má speciální dietní režim nebo pracuje mimo provozní dobu stravovacího zařízení.

Podnikatelské subjekty a neziskové organizace si můžou zvolit formu poskytování příspěvku na stravování. Jako příspěvkové organizace můžou poskytovat stravování buď ve vlastním zařízení nebo prostřednictvím jiných subjektů (stravenky). Daňovou uznatelnost jednotlivých forem upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel si může daňově uplatnit až 55 % ceny jednoho jídla. Při nákupu stravenek je možné daňově uplatnit i poplatek za zprostředkování prodeje stravenek. Přičemž maximální výše daňově uznatelného příspěvku na jedno jídlo činí 70% horní hranice stravného pro státní zaměstnance při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodiny. Pokud tedy například cena 1 stravenky včetně provizí a poplatků je 92,46 Kč, může si zaměstnavatel z této ceny daňově uplatnit celých 55 % (tj. 50,85 Kč), protože je to méně než 70 % z 93,- Kč (65,10 Kč).

V případě dotazů k tomuto článku prosím kontaktuje jeho autora (Hana Stříbrná).

Tento i všechny ostatní články zveřejněné na těchto stránkách vyjadřují názor jejich autorů, nejde o právně závazné dokumenty.